Od nápadu k projektu jednoduše
Začít – to nejzákladnější i nejtěžší
Kolik nápadů už jste za život odložili na neurčito a za čas s nimi přišel někdo jiný? První kroky k vysněnému projektu opravdu nemusí být snadné. Možná proto k jejich zrodu mnohdy přispějí velké životní změny – jak negativní, tak ty pozitivní.
Zpočátku špatnou zkušenost ve formě nemoci či ztráty můžeme například využít v projektu pro pomoc druhým s podobnou zkušeností. Přispět však může také třeba pozitivní „aha efekt“, kdy si uvědomíme konečnost života a to, že máme život pouze ve svých rukou, nikoliv život nás. Prostě se rozhodneme se poslouchat a dělat to, co nás baví a naplňuje.
První kroky se dělají snáz, jsou-li malé a snadné, až k těm méně snadným a náročnějším. Máte zálibu v grafice? Začněte logem. Píšete? Popřemýšlejte o jménu a doméně, napište text.
Proč tento projekt
V případě, že nám chybí už samotný nápad, může pomoci následující: vydefinuji si problém, který trápí mě a velké (nebo menší) množství lidí, a pokusím se o jeho snadné řešení.
Spolu s prvotní myšlenkou nápadu většinou známe i odpověď na otázku „Proč zrovna můj projekt.“ Je důležité si uvědomit, na jaký problém projekt reaguje a zamyslet se nad složitostí jeho následného řešení (a to zjednodušit).
Co nabízím a moje jedinečnost
Jaký produkt či službu nabízím cílové skupině, a proč si má vybrat zrovna mně a nikoliv konkurenci? Pomůže si definovat slabé a naopak silné stránky projektu a rešerše podobných projektů.
Kdo je náš zákazník – aneb cílová skupina
Definování cílové skupiny (jinak potenciálních zákazníků či uživatelů služby) není důležité pouze pro marketingovou komunikaci. Vše okolo projektu se bude určitě lišit, když bude naše cílová skupina a) maminky ve věku 20-37 let, než třeba b) senioři ve věku 60-80 let.
Občas můžeme být její součástí i my samy a čerpat tak z osobních zkušeností. Nejzákladnější věci, které bychom měli o naší skupině vědět, jsou následující: pohlaví, věk, demografické a ekonomické aspekty, zájmy a potřeby, výskyt (online, offline). Máme-li cílových skupin více, marketing tvoříme pro každou zvlášť.
Průzkum – a co na to ostatní?
Je váš nápad (především zpočátku) geniální, skvělý, uspokojivý? Pak jste se do něj možná zamilovali. Bez počátečního zápalu pro věc se určitě netvoří s takovou lehkostí, ale každá nová myšlenka potřebuje rozvinout – zvídavostí po názorech i jiných lidí.
Předpokládat, že „takto přemýšlí všichni“ a sázet všechny karty na tušení, že vaše nová idea uspokojí mnoho dalších lidí bez většího výzkumu trhu, patří k častým problémům, které se po realizaci stejně projeví. Nebojte se proto ptát své cílové skupiny (na jejich problémy, využití produktu či služby), protože právě ta vás často může dovést k daleko větším nápadům! Ps. Na druhou stranu by za vás neměla nápady vymýšlet.
Vytrvalost – to nejdůležitější, co vás vede k cíli
Nápady máme všichni – někteří více a někteří méně, ale máme. Proč je tedy nerealizujeme? Některé vyřadí ze hry strach, některé netrpělivost. Úspěšné projekty a vynálezy se od těch ostatních liší tím, že jejich autoři neskončili po prvním větším problému. Ani třetím, ani čtvrtým a pátým. Prostě vytrvali a zkoušeli tak dlouho, než to vyšlo.
První vlaštovky projektu i první vlny – stagnace a konkurence
Další výzva může být stagnace, aneb „stojím s projektem na místě“. Celý proces od myšlenky k realitě je neustálé učení nových věcí, získávání zkušeností, kontaktů a posouvání směrem k cíli. Rozhodně tedy nezapomínejte na celoživotní proces vzdělávání, zdokonalování sebe i svých možností – tím se pak odlišíte také od své konkurence.
Říká se, že „všechno na světě už bylo vymyšleno“. Není tedy nijak ojedinělé potkávat podobné nápady tomu vašemu. Po počátečním zklamání alá „sakra, už mě někdo předběhl“ máte dvě možnosti:
- vymyslet projekt nový, protože chci být první (a čekat, než se zase objeví někdo podobný), nebo (ta lepší varianta)
- jít do projektu a uvědomit si svou jedinečnost, originalitu, kterou mu dokážu dát pouze já (a tím ho odlišit).
Inspirace na závěr:
„Genialita je jen 1 % inspirace a 99 % potu.“ – Thomas Edison
