Co zvážit před tvorbou fundraisingového plánu či strategie aneb šetřete energii

Lis 15, 2021

Fundraising je o získávání zdrojů, často o prodeji.  A jako ke všemu v životě (většinou), i k fundraisingu potřebujeme energii. Když nemáme energii, nemůžeme prodávat, resp. můžeme, ale energetický deficit tak jen ještě více prohlubujeme.

Jdeme pak do takového energetického kontokorentu. A stejně jako finanční kontokorent, funguje i ten energetický tak, že dříve nebo později, se do něj vše bude muset vrátit. Na rozdíl od peněz je to s vrácením/doplňováním energie výrazně horší. Doplnit energii většinou trvá výrazně déle a jde výrazně hůře, než jsme na začátku předpokládali. Na vlastní kůži ověřeno 😊

Proč o tom mluvím?

Při tvorbě fundraisingových strategií často vidím, že organizace „jede z rezerv“, tzn. rozhodně neoplývá přebytkem energie, ba naopak spíš už čerpá energetický kontokorent. Tzn. je většinou ráda, že zvládá běžný provoz, zajistí služby pro klienty a peníze na provoz toho všeho. Zároveň cítí velký tlak na to, že zdroje se tenčí, dotační a grantové výzvy nejsou v tak velké míře, jak by bylo potřeba, navíc způsobují závislosti atd. Pod tíhou tohoto tlaku se často rozhodne, že „rozjede fundraising“, tj. začne získávat zdroje od soukromých dárců. Začne tedy vymýšlet strategii a tvořit plán.

Nic proti fundraisingové strategii a plánu

Fudraisingová strategie - hora, kterou zdoláte

Ale je fajn vědět, že jako každá nová aktivita (a fundraising většinou znamená pro organizaci změnu a plánování nových aktivit) to bude pro organizaci znamenat energetický výdej. A nejen na vymyšlení plánu a strategie (to často bývá ještě tvořivé a zábavné), ale zejména pak na realizaci tohoto plánu a strategie. A to nejen na fundraisingové aktivity, ale i na změnu fungování v organizaci, změnu v organizační struktuře atd.

Občas na plánování vidím rozpaky a nechuť členů týmu a když ji podrobněji rozebereme a podíváme se „pod pokličku“, proč se jim do dané činnosti nechce, tak často dojdeme k tomu, že nemají časové ani energetické kapacity na další (byť tvořivou) činnost. Pokud je to tak, je na místě nejdříve vyřešit nízké kapacity týmu, uvolnit si ruce nebo najmout nové pracovníky, příp. naplánovat, jak na nové pracovníky najít peníze se stávajícími zdroji. 

Očekávání

Kromě kapacity a energie u členů týmu je dále potřeba zvážit ještě jednu věc. Je dobré ujasnit si očekávání, které organizace, resp. její členové od „rozjetí fundraisingu“ mají

Jedním z očekávání bývá, že existuje nějaká skvělá příležitost/akce/fundraisingová aktivita, která s minimem energie a předem vložených zdrojů přinese organizaci jisté a skvělé výsledky. S tímto očekáváním se nese i to, že organizace čeká, že konzultant nebo někdo jiný (často externí najatý fundraiser) s touto možností přijde. Zázraky se občas dějí, ale těžko se plánují předem 😊

Za fundraisingovými počiny, které jsem viděla a které měly skvělé výsledky, většinou stála spousta práce. Ano, dobré nápady, skvělé kontakty a tvořivost jsou důležité vlastnosti fundraisera, ale rozhodně to nejde bez vlastního vložení energie a často i peněz. A o jistotě, zvlášť pokud organizace s fundraisingem začíná, a nemá moc věcí otestovaných, nelze mluvit už vůbec. Je samozřejmě důležité dobře postavit rozpočet a plánovat, pokud možno tak, aby na dané aktivitě netratila, ale plánovat „jistý výdělek“ jde jen těžko

Projekty s dopadem - očekávání

Je to o dobrém nápadu, plánu, týmu pracovníků a testování a zkoušení toho, co bude fungovat. Nic víc, nic míň. Proto bývá fajn začít s fundraisingem v době, kdy nepotřebujeme za relativně krátkou dobu získat velký balík peněz. Nic proti těm z vás, kteří milujete velké výzvy a jen ty vás motivují 😊.

Nejlépe funguje fundraising v organizacích, které peníze z fundraisingu potřebují, protože jsou jedním z jejich hlavních zdrojů, ale zároveň jde o reálné částky, které se postupně meziročně navyšují. Nejhůře se naopak fundraising rozjíždí organizacím, které jsou zvyklé na vyšší částky z dotací a grantů a chtějí tyto částky najednou rychle vykrýt prostředky ze soukromých zdrojů. 

Další očekávání, které v organizacích vidím, je spojené s tím, že činnost, kterou organizace neumí (typicky fundraising), na někoho deleguje a tak se jí „zbaví“. Nic proti delegování, je to skvělý nástroj, ale pokud jsem v roli vedoucího/šéfa organizace, tak se činnosti jen těžko zbavím, i když ji deleguji. Stále mám totiž zodpovědnost za nastavení procesů a vytvoření takového prostředí v organizaci, kde bude fundraising dobře fungovat.  A pokud jako šéf nemám kapacitu na vytvoření vhodného prostředí, tak fundraising s velkou pravděpodobností nebude dobře fungovat a neponese dobré výsledky. 

Držím palce, ať se vám daří dobře šetřit energii a tím vytvářet stabilní a udržitelnou organizaci, která dokáže plnit své smysluplné poslání.

Pokud máte chuť svůj fundraising konzultovat, napište mi a objednejte se na úvodní konzultaci zdarma.

Vyberte si termín schůzky zde.

Autorka článků

Veronika Pačesová

Veronika Pačesová