Během posledních měsíců jsem pomáhala tvořit několik fundraisingových* strategií. Ač šlo o různé organizace, různě velké, s odlišnými cílovými skupinami, z různých regionů, pokaždé se organizace na začátku potýkaly se stejnými otázkami.
- Máme šanci být ve fundraisingu úspěšní?
- Kudy na to, abychom byli úspěšní?
- Co když nechceme obcházet firmy?
- Kampaně vůbec neumíme, vadí to?
- A co veřejná sbírka, tu rozhodně nechceme, šlo by to bez ní?
A další klíčové otázky vztahující se k tomu, kdo bude fundraising v organizaci dělat:
- Kdo to (= fundraising) bude u nás dělat?
- Umí to vůbec u nás někdo?
- Nebo raději budeme shánět profesionála zvenku?
- A najdeme ho?
- Budeme mít na něj peníze?
- A jak ho vlastně máme platit – procenty nebo mzdou?
Začnu odpovědí na tu úplně nejdůležitější otázku: Musíme vůbec fundraising dělat?
Upřímně? Pokud nemá organizace silné „PROČ“ (= proč dělat fundraising), nemá smysl hledat odpovědi na další otázky.
Je jasné, že jako každá nová činnost (nebo chcete-li proces), kterou se organizace bude učit dělat, ji bude stát čas, energii a peníze. Zároveň platí, že výsledky pravděpodobně nebudou vidět hned, daná činnost bude vyžadovat úsilí a jistou míru vytrvalosti. A je celkem jedno, zda se organizace rozhodne jít cestou oslovování firem, cestou organizace kampaní nebo čehokoliv dalšího.
Pokud tedy zvažujete, zda začít či nezačít s fundraisingem, tak v první řadě doporučuji si sednout nejlépe v širším týmu (fundraising se netýká jednoho člověka, ale v nějaké míře většinou celé organizace) a důkladně prodiskutovat, jaké je vaše „proč“.
Chcete mít „volné“ peníze? A kolik? Nebo se potřebujete připravit na skončení nějakého projektu a zajistit si další návazné zdroje? Nebo potřebujete získat více peněz na nějakou investici, která vás čeká? O jakou částku by mělo jít?
Nespokojte se s obecnými odpověďmi typu „chceme být víc nezávislí na veřejných zdrojích“ – je to sice hezká myšlenka, ale poměrně obecná, která v sobě většinou neobsahuje tu správnou motivaci. Z mých zkušeností vyplývá, že nejlépe fundraising „frčí“ v organizacích, které ví, že peníze z fundraisingu prostě potřebují. Bez příjmů z fundraisingu by totiž nevyžili, museli by propustit pracovníky, omezit svoji činnost atd.
Souběžně s tím se určitě vynoří otázka, co to vlastně „fundraising“ je. Doporučuji tedy prodiskutovat i tuto otázku – nejde o to hledat různé odborné definice, ale zjistit, co pod slovem „fundraising“ vnímá každý jednotlivý člen vašeho týmu, jaké má s tímto pojmem spojené pocity, emoce, strachy, zkušenosti, inspiraci apod. Velmi často tak zjistíte, že téma fundrasingu souvisí s mnoha dalšími věcmi a oblastmi ve vaší organizaci.
Teprve když víte, jak fundraising vnímáte + proč ho chcete dělat, můžete začít řešit další věci – jaké nástroje fundraisingu zvolit, kdo jej bude dělat, jaké jsou šance, prognózy atd. Tyto další kroky potom můžeme řešit v rámci strategie příp. na konzultacích a naplánovat tak, aby seděly na míru přesně vaší organizaci.
A ještě něco: je určitě dobré se inspirovat tím, jak funguje fundraising v jiných organizacích, městech, jaké nástroje která organizace používá atd. Zároveň si uvědomujme, že vždy záleží na regionu (jiné nástroje fundraisingu budou fungovat v Praze a jiné na malé moravské vesnici), na velikosti organizace (velké organizace mohou mít celé fundraisingové oddělení, což malá nezisková organizace pravděpodobně mít nebude), na historii organizace a na spoustě dalších okolností. Berte tedy příklady z okolí „pouze“ jako inspiraci, nikoliv jako nástroj stresu a srovnávání 🙂
Pokud jste došli k tomu, že chcete fundraising ve vaší organizaci rozjet, zarezervujete si nezávazný online hovor, kde to můžeme probrat.
Vyberte si termín schůzky zde.
* V článku pro zjednodušení chápu a používám výraz „fundraising“ jako nástroj pro získání primárně soukromých zdrojů (tj. zdrojů od firemních a individuálních dárců, z nadací apod.), tj. nejde o grantový fundraising nebo jen v minimální míře.
