Zajímá vás, jak snadno a rychle přečíst dotační výzvu? Jak se v ní zorientovat? Na co se zaměřit, abyste nemuseli číst jednotky až desítky stránek psaných nesrozumitelným jazykem?
Často mi klienti říkají, že by na přečtení dotační výzvy (= podmínky poskytnutí dotace) potřebovali „překladatele“, protože se ztratí na první stránce. Ti stateční, kteří celou výzvu dočtou až do konce, mi pak říkají, že stejně polovině věcí nerozuměli.
Někteří se občas přiznají, že pro jistotu výzvy moc podrobně nečtou. Takže se jim pak stane, když mají projekt skoro hotový (případně už i odevzdaný), že zjistí, že se „nevešli“ do dotační výzvy. Jo, to je pak k vzteku.
Poradím vám způsob, který používám pro čtení výzev já, a který vám to ulehčí.
- Prvním bodem, na který se zaměřte, je cíl nebo také účel, na který se dotace poskytuje. Někdy bývá stručnější a jen ve formě obecné vize nebo cíle, někdy bývají součástí i příklady tzv. podporovaných aktivit. Zde dárce vysvětluje, na jaký cíl nebo i aktivity je ochoten peníze dát.
Teprve když zjistíte, že jste s vaším projektem tzv. v souladu s výzvou, jděte na další bod. Soulad s výzvou znamená, že vaše aktivity a cíl vašeho projektu odpovídají tomu, na co chce dárce peníze dát. Pokud v souladu nejsou, tak buď překopete projekt, nebo se čtením výzvy můžete skončit.
- Druhým bodem je zjistit, kdo je oprávněným žadatelem. V některých výzvách mohou žádat jen neziskové organizace, v některých i/jen firmy nebo OSVČ, v některých potřebujete splnit další podmínky jako např. min. délku existence, min. výši obratu za poslední účetní období, sídlo na konkrétním určitém území apod.
Pokud podmínky stanovené výzvou nesplňujete, buď najdete jiný subjekt, který může být oprávněným žadatelem, nebo s výzvou končíte :-).
- Třetím bodem je zjistit, kolik peněz a na co vlastně můžete získat. V každé výzvě je popsáno, o kolik peněz můžete požádat a za co smíte získanou dotaci utratit – zda jde o peníze např. na provoz, mzdy, hmotný majetek, vzdělávání apod. Často tam bývá vyjmenováno i to, na co peníze rozhodně použít nesmíte.
Dále je tam taky popsáno, v jakém období musíte peníze utratit – zda je o peníze na rok, více let, několik měsíců apod. Z toho vám vyplyne délka projektu a výše rozpočtu, který budete tvořit.
Rovněž je tam uvedeno, do kdy je nutné dotaci vyúčtovat + jak má vyúčtování vypadat. Tomu doporučuji věnovat pozornost, často z toho plyne spoustu povinností navíc. Je proto dobré zvážit, zda se případná výše dotace tedy „vyplatí“.
Dotaci ve výši 5.000 Kč, ke které musím doložit veškeré kopie účetních dokladů, sjetinu z účetnictví a vše vést v podvojném účetnictví, nedoporučuji :-). Tedy, pokud by to byla jediná dotace, kvůli které byste toto museli podstoupit.
Součástí tohoto bodu je taky to, že se podíváte, kolik peněz je celkově v „balíku“ k celkovému rozdělení. Pokud je v balíku 100.000 Kč a maximálně můžete žádat o 50.000 Kč, pak je dost pravděpodobné, že celých 50 000 Kč nemáte reálně šanci získat. Do většiny dotačních výzev se hlásí desítky až stovky projektů, s čímž je nutné počítat.
Pokud chcete vědět, kolik projektů/žadatelů bylo v minulé výzvě podpořeno, projděte webové stránky dárce, většinu informací tam najdete. Případně zavolejte kontaktní osobě uvedené ve výzvě a zeptejte se.
Pokud jste se zamysleli nad finančním přínosem budoucí dotace a dává vám to smysl, teprve čtěte dál.
- Předposledním bodem, který je dobré prozkoumat, je termín a forma odevzdání žádosti – zda se žádost podává elektronicky, v systému, kam potřebujete přístupová práva nebo v tištěné podobě, případně obojí a do kdy přesně. Doporučuji zkoumat nejen termín, ale také čas a nenechávat pak odevzdání na poslední chvíli.
U tohoto bodu také zkoumejte, jak samotná žádost vypadá, co se po vás bude chtít vyplnit a v jaké formě. Zkoumejte, jaké přílohy, po vás dárce bude chtít a zda je máte k dispozici nebo si je budete muset vyžádat. Např. sehnat potvrzení o bezdlužnosti nějakou dobu trvá.
- Teprve úplně na konci čtěte další věci uvedené ve výzvě, tedy, pokud tam ještě nějaké další věci jsou 🙂
Přeji snadné čtení dotačních výzev!
